Vyberte si prosím zimní nebo letní verzi našeho www serveru.

Velhartice

Osada Velhartice byla podle tradice založena poblíž „sličného hradiště“, kde ve 13.století přebývali Bohuslav a jeho synové Svojše a Dluhomil. Roku 1290 vyměnil doksanský klášter vesnice Drouhavec a některé další z nejbližšího okolí Velhartic za jinou vesnici s Bohuslavem z Budětic. Páni z Velhartic byli patrně potomky Vilhartů, kteří se ve 12.století objevují v okolí Plas a Kladrub, kde i později měli Velhartičtí majetek. Velhartický hrad je v písemných pramenech poprvé připomínán k r.1318, kdy je uváděn Bušek z Velhartic, otec později známého komorníka a osobního rádce Karla IV., který tehdy vystupoval jako rukojmí blíže neurčeného druhu.Hrad byl vystavěn na táhlém ostrohu mezi starší vsí a hlubokým údolím říčky Ostružná.
Celé 19.století se v oblasti českého západu, Velhartice nevyjímaje, neslo v duchu tzv.lidového klasicismu. Třebaže Velhartice nebyly tímto pozoruhodným stavebním slohem výrazněji ovlivněny a plně se zde neprojevila jeho zdobná forma je valná většina dosud stojících domů tímto stavebním proudem více či méně poznamenána. Klasicismus dal ve Velharticích vzniknout také dvojici kašen (z r.1857 pochází kašna před kostelem, další kašna, stávající pod čp.63 – bývalá obecní škola, dnes sídlo poštovního úřadu Velhartice byla vročena do r.1855, její zbytky se dochovaly na zahradě domu čp.63).
Obecné shrnutí dochovaných stavebně-historických a urbanistických kvalit území jen rámcově poukazuje na mimořádné hodnoty sídla, které si plošnou ochranu jistě právem zaslouží. V předstihu před vyhlášením městské památkové zony Velhartice v r.1992 MK ČR bylo vyhlášeno referátem kultury OkÚ v Klatovech o rok dříve ochranné pásmo hradu.

Co byste ve Velharticích určitě měli shlédnout :
Naučná stezka Velhartice
( projekt byl financován za podpory programu Iniciativy Společenství INTERREG IIIA. )

Trasa naučné stezky

Výchozí a konečné stanoviště - Parkoviště Hrad
Pokračování – směr Velhartice – kostel náměstí – kolem kovárny k papírně – přes most a při řece Ostružné pod hradem Velhartice – kolem přírodní rezervace Borek – Werichovy chaty – vyústění na komunikaci – kolem pily a mlýna na Šlajfu – směr konečné stanoviště parkoviště.

Stezka je osazena informačními panely:
1. Začátek naučné stezky /Velhartice/M
2. Městská památková zona
3. Přírodní rezervace Borek
4. Zastavení pod Hradem
5. Werichova chata

Státní zámek Velhartice

Romantický šumavský hrad s naprosto unikátním kamenným mostem a renesančním zámeckým křídlem patří dispozičně k ojedinělým dílům české hradní architektury.
Hrad Velhartice byl postaven na přelomu 13. a 14. století. Byl vybudován patrně jako rodové sídlo pánů z Budětic v blízkosti nevelké kolonizační osady jménem Wilhartice. Ta byla založena ve 12. století a svůj název, který přijal i hrad, získala podle svého zakladatele bavorského kolonizátora zdejšího kraje Wilharta či Welgarda.
Nemůžeme s určitostí říci, kdo z pánů stavbu zahájil. Pravděpodobně to byl Bohuslav z Budětic, ve stavbě pak pokračovali jeho synové Vojtěch a Půta.
Jako nejvhodnější pro stavbu hradu byl vybrán skalnatý ostroh obtékaný říčkou Ostružnou. Tvar Ostrohu určil rozlohu i půdorys hradního areálu včetně fortifikace.
V současné době jsou pro návštěvníky zpřístupněny hradní i zámecké interiéry. Hradní okruh zahrnuje prohlídku středověkého hradu a výklad o historii hradu s tématickou expozicí o životě společnosti v 15. století podle středověkého autora Tomáše Štítného, který život přirovnává k šachové hře. Zámecký okruh umožňuje prohlídku renesančně zařízených sálů renesančního křídla. Zámecká expozice návštěvníkům přiblíží každodenní život a záliby šlechtické rodiny v 16. a 17. století na venkovském šlechtickém sídle.

Chata Jana Wericha

Jan Werich byl český filmový a divadelní herec, dramatik, scénárista, spisovatel a publicista, významný představitel meziválečné divadelní avantgardy a poválečné české divadelní kultury. Spolu s J. Voskovcem, J. Honzlem a J. Ježkem tvořil jednu z hlavních postav meziválečného Osvobozeného divadla.
Jan Werich byl vášnivý rybář. Potok - nejlépe pstruhový - byl základní podmínkou, když si s manželkou Zdenou hledali místo, kde by si postavili chatu. Pozemek v krásném údolí koupila Werichova žena v roce 1938 za 27 335 korun od Václava a Alžběty Hanzíkových, kteří měli vedle mlýn a pilu. Jen pár metrů od Werichova pozemku teče řeka Ostružná. Na jejím břehu, v meandru, kudy proplouval jeden pstruh za druhým, prostál slavný muž za celá dlouhá léta kus života. Toužil po chatě na místě, kde by mohl chytat pstruhy – a přesně tam ji měl. Podobu chaty navrhl Werichův blízký přítel a soused na pražské Kampě, mistr loutkového filmu Jiří Trnka v duchu Karafiátových Broučků.
Werichovi přijížděli do Velhartic na celé prázdniny. Často s dcerou Janou a pak i s vnučkou Zdeničkou, které se říkalo Fanča. Naposledy sem přijel Jan Werich v roce 1980, kdy zemřel. Právě tam upadl do bezvědomí, když mu praskl žaludeční vřed. Sanitka ho převezla do nemocnice v Klatovech a odtud do pražské nemocnice Na Františku, kde už se neprobral a zemřel. Své poslední dny trávil se svou přítelkyní, která s ním jezdila do Velhartic, když ovdověl, starala se o něj a vařila mu.

© Všechna práva vyhrazena AVALLONIA, a.s. - Ubytování Šumava, Letní verze

tvorba webových stránek PeVat.com